Přeskočit na obsah
MENU

Open Air Libuše - TV záznam a fotografie

Veřejné dokumenty

Program ke stažení - Libuše (pdf, 2836,49 kB)

Zhruba 900 diváků (což odpovídá kapacitě Národního divadla v Praze) a další desetitisíce u televizních obrazovek TV Noe zhlédlo dne 11. června 2022 open air představení opery Libuše v Klášteře pod Zelenou horou, u příležitosti 150. výročí vzniku opery. V hlavní roli vystoupila Eva Urbanová, která je legendární Libuší od roku 1995. "Mít u nás takovou superdivu a neudělat jí Libuši doma, to by byla hodně veliká ostuda," řekl na závěr představení za organizátory na pódiu Pavel Motejzík, manažer Mikroregionu Nepomucko. Opera Libuše se v regionu konala poprvé v historii. Počet obyvatel obce Klášter se ten den zpětinásobil.

Záznam TV Noe + dokument o přestávce (7 dní): https://www.tvnoe.cz/porad/34739-bedrich-smetana-libuse-klaster-u-nepomuku/viz-310151

Aktualizace: Záznam již nejde pustit - repríza remastrované verze záznamu v TV Noe bude pravděpodobně 12. listopadu 2022.

Generální partneři: Ministerstvo kultury ČR, Plzeňský kraj a KLAUS Timber, a.s.

Akce se konala pod záštitou Mgr. Martina Baxy, ministra kultury ČR a Rudolfa Špotáka, hejtmana Plzeňského kraje.

Představení pořádaly Mikroregion Nepomucko, obec Klášter a město Nepomuk ve spolupráci se Severočeským divadlem v Ústí nad Labem a sólisty Národního divadla.

Téma kněžny Libuše se v historických pramenech objevilo několikrát, dvě jeho nejčistší zpodobnění najdeme v Kosmově kronice a v Rukopisu zelenohorském, nalezeném v roce 1817 na zámku Zelená Hora u Nepomuka. Právě tento rukopis, který je dnes oficiálně považován za palimpsest z doby krátce před svým nálezem, byl hlavním inspiračním zdrojem pro libreto opery. Josef Wenzig, autor libreta Libuše, nepřevzal z tohoto dílka pouze námět a některé postavy, ale rovnou i celé věty.

Wenzig dokončil libreto v roce 1866, na překladu spolupracoval s Ervínem Špindlerem. Smetana hudbu finalizoval v roce 1872 a opera byla při prvním otevření Národního divadla uvedena až 11. června 1881, tedy 9 let po jejím dokončení.

Vznik Libuše spadá do politicky přelomové doby. V říjnu 1860 se sice uvolňuje politické vědomí, které naznačuje konec centralismu a možnost samostatného národního rozvoje, bohužel tento směr nemá dlouhého trvání. A zatímco Maďaři si staví vlastní parlament, Češi mohou zbudovat „jen“ Národní divadlo. A v něm pak pěstovat umění, které bylo zároveň bojem za vlastní nezávislost a obrození.

Původně byla opera uvažována jako korunovační u příležitosti již přislíbené korunovace Františka Josefa I. Josef Wenzig si proto přál, aby na konci proroctví byla zpívána píseň Kde domov můj. Vzhledem k následnému nenaplněných nadějí vlastenců a neuskutečnění korunovace Smetana zvolil naopak motiv husitského odbojného chorálu Ktož jsú boží bojovníci, a zároveň patrně záměrně oslabil hudbu při nástupu panovnické osoby – Přemysla na knížecí stolec, kdežto slavnostní ráz ponechal až na samotný závěr, oslavu českého národa.

Smetanova Libuše má proto v české opeře i kultuře mimořádné postavení. Je přímou součástí snahy našich předků o obnovení české státnosti a národní nezávislosti. Smetana v parafrázi staré české pověsti o kněžně Libuši velebí zašlou slávu národa, ale především zdůrazňuje nadčasový ideál, který se dnes zdá být téměř nedosažitelný: vlídnost, skromnost, moudrost a svornost příslušníků jednoho národa, jedné společnosti. V exteriérech byla Libuše uváděna při významných příležitostech, na Děvíně u Bratislavy ji v roce 1959 zhlédlo 150.000 diváků, další provedení následovala na Řípu, na Pražském hradě či ve Smetanově Litomyšli. Pod Zelenou Horou byla opera uvedena poprvé v historii.

„Scénu a kostýmy pro Libuši na Nepomucku vytvořil přední výtvarník Josef Jelínek, Libušina bělouše zapůjčil Jezdecký klub Úslavan Blovice, který se pyšní největším soukromým chovem starokladrubského plemene koní. Eva Urbanová, která na Nepomucku žije, si v dubnu letošního roku připomněla 35. výročí profesionální kariéry. A na samotný závěr opery  dokonce zazněla naše státní hymna v podání všech na pódiu, “ doplnil Pavel Motejzík.

Fotografie: Martin Myslivec, Pavel Motejzík, Pavel Jiran

Fotogalerie

 
Pokud najdete chyby, nefunkční odkazy, zastaralé či neúplné údaje, sdělte nám to prosím na e-mail: redakce@nepomuk.cz

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

© Město Nepomuk, 2022, Design by Beneš & Michl.