Přednáška Sto let republiky - architektura

Období tzv. První republiky patřilo k nejpřínosnějším érám naší historie i z hlediska architektury. Jihozápadní Čechy sice v té době nebyly mezi hlavními centry architektonického vývoje, vznikla zde však přesto mnohá zásadní díla. S ohledem na velmi rozmanitý charakter regionu po národnostní i hospodářské stránce, byly jihozápadní Čechy bohaté na množství různých typů staveb a jejich souborů a rovněž na mnohé výtvarné směry a práce slavných architektů či jejich žáků. Nejpozitivnější přínos meziválečné éry ale spočíval v nastavení dobrého standardu.

 První část přednášky představí ve stručnosti situaci v meziválečné Plzni, kde došlo k pozoruhodné proměně v urbanismu města i vzniku četných kvalitních staveb, projektovaných předně architekty městského stavebního úřadu a pedagogy průmyslové školy.

Druhá část přednášky se zaměří na menší sídla jihozápadních Čech, předně Rokycany, Klatovy, Domažlice a Sušici, jejíž vývoj patřil k nejzajímavějším v Československu. Pozornost však bude věnována také městům Horšovský Týn, Stříbro a Tachov, kde tvořili předně německy hovořící architekti.

Tématem třetí části budou městečka i vesnice jižního Plzeňska – předně Přeštice, Merklín a Blovice. Půjde předně o představení výjimečných stavebních počinů, mezi které patřily školní budovy evangelické kostely, sokolovny a peněžní ústavy. Připomenuty budou v této souvislosti osobnosti spjaté s regionem, předně plzeňští architekti Hanuš Zápal a Otakar Gschwind, ale rovněž rodáci z popisovaných míst – František Krásný a František Nejdl.