Jaderné úložiště je stále aktuální

PODPORA OBCÍ NA HORAŽĎOVICKU PROTI JADERNÉMU ÚLOŽIŠTI
☢️Ve čtvrtek 4. 6. Správa úložišť radioaktivního odpadu zúžila počet míst potenciálních lokalit hlubinného úložiště na 4. Mezi nimi je i lokalita Březový potok na Horažďovicku. Situace začíná být vážná. Je nutné okamžitě zareagovat. Hned v pátek jsem se sešel se starosty dotčených obcí, dále se zúčastnil starosta Horažďovic Michael Forman a hejtman Josef Bernard. 8. 6. krajské Zastupitelstvo přijme usnesení na podporu těchto obcí.

Níže dopis starosty Chanovic a mluvčího Platformy proti úložišti Petra Kláska, kde podrobně celou situaci shrnuje:
ZPRÁVA O VELKÉM RADIOAKTIVNÍM NEBEZPEČÍ PRO ŠIROKÝ REGION TĚSNĚ POD ŠUMAVOU.

Na základě níže citovaného oznámení se v pátek sešli v Pačejově starostové všech šesti ohrožených obcí z tzv. lokality Březový potok. Téma „úložiště radioaktivních odpadů“ a dopady pro budoucnost obcí.

Závažnost problému dokládá i operativní přítomnost hejtmana Plzeňského kraje Josef Bernard a náměstka Pavla Čížka plus starosty Michaela Formana za ORP Horažďovice, kam celá lokalita územně a úředně spadá.
Přítomen byl i předseda spolku „Radioaktivní odpad, děkujeme, nechceme“ František Kába.

Ve čtvrtek 4. 6. 2020 zaslal ředitel SÚRAO obcím e-mailovou zprávu:

…… Poradní panel expertů právě vzal na vědomí výsledky hodnocení potenciálních lokalit hlubinného úložiště. Na základě technického hodnocení budou nadřízeným orgánům navrženy tyto 4 lokality – Březový potok, Horka, Hrádek, Janoch (ETE – Jih). Ostatní lokality budou navrženy jako záložní. Jedná se o pouhý technický podkladový materiál, který není definitivním rozhodnutím. Tento materiál bude předmětem přezkumu a posuzování ze strany Rady SÚRAO a následně Ministerstva průmyslu a obchodu. ……..
JUDr. Jan Prachař, ředitel SÚRAO

Protože statut a pravidla jednání Poradního panelu expertů stanovil ředitel Prachař a projednávání se účastnila řada členů Rady SÚRAO, tak je velký předpoklad, že současné rozhodnutí je definitivní. Činnost SÚRAO a jmenování jeho ředitele je v kompetenci ministra MPO, nyní tedy Ing. Karla Havlíčka. Na MPO se Poradní panel scházel.

Pracovníci státních institucí v čele s MPO by měli uvažovat i o jiných možnostech, jak nakládat s radioaktivními materiály, hlavně s vyhořelým palivem z jaderných elektráren. Např. hledat společné mezinárodní řešení v rámci EU. Nebo intenzivně řešit další využití těchto materiálů, které jsou zřejmě neoprávněně nyní považovány za odpad. Vždyť palivo je využito současnými technologiemi jen do 7%. Tak proč ho nenávratně a draze zakopávat až do kilometrové hloubky? Kde bylo využití „jádra“ před 100 lety? Jen laboratorní výzkumy. A kde je nyní.

Všichni přítomní se shodli na společném postoji, který je směřován na MPO a Vládu:
????zastavte nyní rozhodnutí o zúžení počtu lokalit
????přijměte nejprve příslušný zákon o postavení obcí v procesu výběru
????stanovte transparentní kritéria pro výběr
????vysvětlete a závazně stanovte celý proces o nakládání s radioaktivními odpady
???? uložte vládnímu zmocněnci, SÚRAO a výzkumné základně urychlení hledání alternativ pro zpracování a využití radioaktivního odpadu
????v záležitosti takového významu není třeba spěchat, podívejte se, jak to vypadá v Evropě
????hledejte evropské společné řešení

Státní orgány od počátku postupují velice přehlíživě a arogantně směrem k obcím a lidem v nich žijícím.

Přitom jen samotná stavba 300 až 500 hektarového důlního díla na desítky let tragicky negativně ovlivní široký region. Uvažované vytěžení cca 5.000.000 m3 podloží z až kilometrové hloubky není nic jednoduchého pro životní prostředí v regionu.

K tomu stavby v desítkách hektarů povrchového areálu. Plus výdechové objekty v krajině, nové příjezdové komunikace, železnice, ochranná pásma, atd.

Hrozba zániku některých vesnic.

A následně samotný provoz radioaktivního zařízení uvažovaný na desítky tisíciletí a spojený s mnoha nepředvídatelnými (ale i nyní předvídatelnými) riziky.

Hledání řešení na bázi dobrovolnosti a spolupráce státní instituce a jejich představitelé od počátku nepřipustili. Jakoby ve všech lokalitách ani nežili lidé. Zde v Pošumaví jde o zhruba tři tisíce trvale bydlících lidí ve zkoumaném území.

Přítomné starosty alespoň pozitivně naladil zájem a podpora čelních představitelů Plzeňského kraje.

O to je smutnější a deprimující letitý přístup k venkovu a zdejším lidem od úředníků a politiků z pražských centrálních úřadů.

Stále s nadějí na záchranu odkazu předků a ve víře v kvalitní zdejší život našich potomků:

- Obec Chanovice – P. Klásek (starosta)
- Obec Kvášňovice – M. Strolený (starosta)
- Obec Maňovice – J. Jirsa (starosta)
- Obec Olšany – Z. Kříž (starosta)
- Obec Pačejov – Ing. Jan Vavřička (starosta)
- Obec Velký Bor – V. Zábranský (starosta)

Zapsal: Ing. Pavel Čížek