Dovolená v Nepomuku a na Lomci
Vážení a milí.
Zdravím vás z Březnice u Příbrami. V měsíci srpnu (12. - 25. 8. 2019) jsem mezi vámi přebýval na své dovolené, kterou jsem měl poprvé od října 2018. Můj spolubratr v kněžské službě se rozhodl v listopadu 2018 odejít na Island a já sám jsem spravoval až do 14. 7. 2019 celý region březnicko-mirovický, i když jsem měl pomocníky – dva jáhny a spolubratra kněze, kteří mně vypomáhali těch 9,5 měsíce. Všechna rozhodnutí v duchovní správě byla však na mně. 15. 7. 2019 nastoupil nový duchovní správce březnických farností, mně zůstaly farnosti mirovické, a teprve tehdy jsem mohl plánovat dovolenou na tento rok.
Díky vstřícnosti vašeho duchovního správce, P. Jiřího Špiříka, jsem byl na faře v Nepomuku od 12. až do 25. srpna. Byla to krásná doba, kdy jsem si mohl odpočinout, nabrat nových sil do další pastorace a hlavně seznámit se s jinými lidmi.
Mé přítomnosti využil P. Jiří, který také odjel na 4 dny dovolené, jak též bohoslužby naplánoval tak, abych mohl jezdit i do okolí a nesloužit jenom na jednom místě, v Nepomuku. Jezdil jsem do Kasejovic, krásný zážitek jsem měl z poutní mše svaté na Zelené Hoře a v poslední den mého pobytu v Nepomuku i Vrčeni.
Také jsem objevil – pokud se to tak dá říci – svůj skrytý talent, o kterém jsem ani nevěděl. P. Jiří si přál, abych na faře vařil obědy. Na farní zahradě bylo spousta práce, proto mu přijela pomoct návštěva z Jindřichova Hradce. A převlékat se z montérek do slušného oblečení by chvíli trvalo, tak jsem jeho přání vyhověl. Já jsem stál, po ranní společné modlitbě a snídaní, celé dopoledne u plotny a P. Jiří s návštěvou pracovali na farní zahradě.
První dva dny mne to vaření moc nebavilo, poté však se mi tak zalíbilo, že kromě obědů jsem připravoval i snídaně a večeře. Pokud P. Jiří, jeho návštěvy a já jsme doposud naživu, to znamená, že jídlo bylo zpracované dobře. Dovolená utíkala, v sobotu, 24. srpna. P. Jiří mne vzal na Kloubovku, odkud jsem si odvezl pár lahví vody a přišla neděle, 25. srpna, den mého odjezdu z Nepomuku do Březnice, abych pak v pondělí, 26. srpna, odjel na poslední, třetí, týden dovolené na Lomec.
Mohl jsem zde pobývat díky vstřícnosti a pohostinnosti tzv. „Šedých sester františkánek“ – Kongregace Šedých sester III. Řádu sv. Františka. Každý den jsem jim v jejich kapli sloužil mši svatou v 7.00 hodin a po snídaní jsem vyrazil autem do okolí. Nenechal jsem si také ujít situace, kdy po tolika slunečních dnech zapršelo, tak jsem jel i na houby do mirovického lesa a úlovek jsem nechal sestrám na Lomci.
Přišla sobota, poslední srpnový den, a bylo třeba se rozloučit jak s dovolenou, tak i se sestrami a odjet do Březnice. Byl jsem rád, že po celou dobu mé dovolené, od 12. až do 31. srpna, počasí přálo. Proto o to více jsem si tento čas mohl užít, včetně posezení u ohně.
Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří se po dobu mého pobytu v Nepomuku o mne starali. Poděkovat jim také chci za všechny milodary, které mi věnovali a které jsem odvezl s sebou do Březnice. Nicméně se s Nepomukem ještě tento rok neloučím, protože 11. listopadu bych měl sloužit poutní mši svatou ke cti sv. Martina v Neurazech, na kterou se již nyní těším.
Také děkuji sestrám františkánkám z Kongregace Šedých sester III. Řádu sv. Františka, že jsem u nich mohl svou dovolenou prožít a také děkuji za jejich starost během mého pobytu, abych měl zajištěnou stravu pro tělo, protože stravu pro jejich duši jsem zajišťoval jim já.
S kněžským pozdravem
P. Mariusz Klimczuk, duchovní správce farností Mirovice, Orlík nad Vltavou a Pohoří
