MENU

Co se psalo ve sborníku "Pod Zelenou horou" III.

Studánky a jejich kulturně historický význam

Studánkám a pramenům (ale i jezírkům a tůním a někdy i močálům a rašeliništím) byla lidmi odedávna věnována mimořádná péče a pozornost. V nejdávnějším období šlo o záměrné uctívání těchto významných krajinných prvků, které bylo spojeno s nejrůznějšími pohanskými zvyky (např. přinášení či vhazování darů, obětování bohům u pramenů, věštění z vodní hladiny), s křesťanskými náboženskými obřady (svěcení a čištění studánek, vhazování věnců či křížků) či jinými zvyklostmi (místo zkoušky, slibu apod.). Později byly tyto víceméně nenápadné krajinné prvky v mnoha případech uctívány v rámci poutních míst, zejména a primárně ve spojitosti s výskytem "zázračných", tj. léčivých minerálních pramenů. K těmto místům byla vedena procesí, u řady z nich byly vystavěny kapličky. V daném období zažily studánky a prameny asi svoji nejslavnější éru, neboť v rámci barokní krajiny představovaly nejen významné orientační body, nejen místa klidu a odpočinku, ale byly spojovány i s meditacemi, pocity spočinutí, modlitbami a v neposlední řadě i s místními pověstmi o zázracích (o zázračných uzdraveních chorých, chromých či nevidomých osob, o zjeveních panny Marie apod.), s legendami (o vodních pannách, ochranných vílách - vodolenkách), s pohádkami (o "živé vodě"), ale také s konkrétními historickými událostmi či s konkrétními osobami (poustevník, kat apod.).

Od pověstí a legend, ale i od historických reálií se často odvíjely i pomístní názvy studánek a pramenů; jednotlivá významná a uctívaná místa byla připisována jak Kristovi (studánka Páně), tak i různým světcům, nejčastěji sv. Prokopovi, sv. Vojtěchovi, sv. Václavovi, sv. Janu Křtitelovi, sv. Anně, sv. Ludmile, Panně Marii, poustevníkům sv. Ivanovi či sv. Vintířovi; namátkou lze uvést i pomístní názvy odvozené od v minulosti reálně žijících osob ("Katovka", "Knížecí", Kopeckého pramen v Plzni-Lochotíně), názvy odvozené od polohy či určité charakteristiky vodního zdroje (studánka "U Křížku", "U Pařízku", "Roubenka", "Pod Kamenem", "Hadí", "Kočičí", "Jelení", "Dívčí", "Vřesová", "Stříbrná", "Bezedná" apod.). Významnější vodní zdroje se často odrážejí nejen v pomístních názvech, ale i v názvech jednotlivých obcí (Dobrá Voda, Hojná Voda, Stará Voda, Živá Voda apod.)...

Eva Heřmanová a Věra Kokošková

Pokračování článku ve sborníku Pod Zelenou horou, ročník XIV (XXVI), číslo 1/2011, str. 3 - 10.

Přihlásit se k odběru novinek

 
Pokud najdete chyby, nefunkční odkazy, zastaralé či neúplné údaje, sdělte nám to prosím na e-mail: redakce@nepomuk.cz

© Město Nepomuk, 2018, Design by Beneš & Michl.